Znáte svá sousedská práva? Podle nové úpravy občanského zákoníku platné od 1.1.2014 platí, že vše, co někomu patří, tedy všechny jeho hmotné i nehmotné věci, jsou jeho vlastnictvím. Vlastník může se svým vlastnictvím nakládat podle svého uvážení, ale zároveň musí dodržovat určité meze, které jsou dány vlastnictvím jiné osoby. Toto ustanovení se v praxi nejvíce týká sousedských vztahů.
Přímé a nepřímé imise
Příslušná ustanovení OZ upravující sousedské vztahy jsou použitelná nejen na vztahy přímých sousedů, ale i na případy, kdy majitel jednoho pozemku ručí imisemi majitele nesousedícího pozemku. Zákon výslovně zakazuje přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, pokud by to nebylo z vážných právních důvodů.
Zákon rozlišuje imise na přímé a nepřímé. Přímé jsou například vody z okapů svedené na pozemek jiného. Nepřímé imise jsou zakázány jen tehdy, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé používání pozemku. Jedná se o kouř, prach, hluk nebo vnikání zvířat na cizí pozemek.
Kdo je rušen, může se u soudu domáhat zákazu činnosti, která jej obtěžuje. Pokud jsou však imise způsobeny provozem firmy či zařízení úředně schváleného, má soused pouze právo na náhradu újmy v penězích.
Práva a povinnosti sousedů
Nejčastější spory se týkají kořenů, větví a plodů, nebo cizích movitých věcí na cizím pozemku. Podle nové úpravy kořeny nebo větve stromů přesahující na jiný pozemek, může vlastník tohoto jiného pozemku šetrně odstranit. Plody spadlé na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bezodkladně jejímu vlastníkovi, ten je však povinen zaplatit škodu, kterou tato věc způsobila. Totéž platí pro zvířata a roje včel. Pokud však roj vlétne do cizího úlu, vlastnické právo nabývá vlastník úlu a není povinen platit náhradu
Rozhrady
Ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené či umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné a každý ze sousedů je může užívat až do poloviny tloušťky. Spoluvlastníci musí rozhradu udržovat v dobrém stavu, aby druhému nevznikla škoda. Podle nové právní úpravy může soud uložit povinnost pozemek oplotit, je-li to nutné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva.
Nezbytná cesta
Nový OZ velice podrobně upravuje tento nový institut. Vlastník nemovitosti, kterou nelze užívat proto, jelikož není spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu a její rozsah zřizuje soud. Vlastníkovi pozemku, na kterém bude nezbytná cesta zřízena náleží úplata.