U nemovitostí není žádnou výjimkou, když se stávají společným jměním manželů. Do společného jmění manželů je podle zákona zahrnuto vše, co manželé v době svého manželství nabyli. Vznik SJM se tedy váže na datum sňatku. To znamená, že to, co jeden z manželů nabyl před uzavřením manželství, zůstává nadále v jeho výlučném vlastnictví.
Co patří do SJM
Do SJM náleží movité a nemovité věci, dále pohledávky, stejně tak i závazky a dluhy, které jednomu z manželů nebo jim oběma za trvání manželství vznikly. Zákonný rozsah společného jmění mohou manželé za určitých okolností zúžit nebo téměř vyloučit.
Pokud se jedná například o rekreační chatu či chalupu, kterou jeden z manželů koupil ještě před sňatkem, zůstane i po sňatku v jeho výlučném vlastnictví, ledaže by ideální polovinu chaty převedl na druhého z manželů. To znamená, že ani případný výtěžek z prodeje, pro který by se v době trvání manželství tento výlučný vlastník rozhodl, nebude spadat do společného jmění manželů.
Výnos z nájmu chaty
Toto je zcela opačný případ, než prodej chaty. I zde ale platí jasně daná pravidla.Pokud se totiž výlučný vlastník chaty rozhodne ji pronajímat někomu třetímu například na léto, pak tento výnos z pronájmu bude spadat do společného jmění manželů. Výnos z nájmu věci ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů proto patří jim oběma.
Přečtěte si článek o pronajímání chat a chalup.
Tento závěr potvrdil v sedmdesátých letech minulého století ve svém rozhodnutí i Nejvyšší soud ČSSR, když uvedl: „Výnosy, užitky a přírůstky věci patří do společného jmění manželů (tehdy do bezpodílového spoluvlastnictví manželů), až už věc sama je v SJM (tehdy BSM) nebo ve vlastnictví jednoho z manželů“.
Toto stanovisko může být důvodem odborné polemiky, ovšem stále platí následující závěr:
Kupní cena z prodeje věci, která patří výlučně pouze jednomu z manželů, do SJM nespadá. Nájemné placené třetí osobou, tedy nájemcem, za užívání této věci, však do SJM náleží.