Půjčka na směnku

21
Duben
2015
21. duben 2015

Většina lidí už o půjčce na směnku slyšela, ale ne každý ví, jak skutečně tato půjčka funguje. Půjčka peněz na směnku je poměrně rozšířenou formou půjčování peněz nebankovními subjekty i mezi lidmi navzájem. Rozlišují se dva typy směnek, a sice směnka vlastní a směnka cizí.

V případě vlastní směnky je dlužníkem sám výstavce směnky. Ve smyslu zákona č.191, který platí již od roku 1950, se jedná o cenný papír, kterým výstavce slibuje zaplatit určitou sumu peněz tzv. remitentovi, nebo tomu, komu bude směnka převedena. Remitent je vlastně první věřitel ze směnky, nebo-li asignatář. Výstavce se směnkou zavazuje k zaplacení konkrétní částky v čase a na místě, které se na směnce rovněž uvede. Věřitel tak má větší šanci vymáhat dlužnou částku v případě jejího nezaplacení, jelikož samotná směnka je důvodem k nařízení exekuce bez nutnosti předchozího soudního jednání. V případě směnky cizí je povinným jiná osoba, než výstavce směnky.

Směnka musí být zaznamenána výhradně v písemné formě a to tak, aby byl text dlouhodobě uchován.

Nezáleží, zda to je na papíře, vyryté do dřeva či jinak. Nemusí to být na úředním formuláři, ovšem vždy je to jednodušší z hlediska čitelnosti, srozumitelnosti a nenapadnutelnosti pro formální vady.

Co je však nezbytné, jsou zákonem dané právní náležitosti, bez kterých by směnka byla neplatná:

  1. v textu musí být výslovně uvedeno, že se jedná o směnku
  2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou sumu peněz a v jaké měně
  3. datum splatnosti
  4. místo, kde má být zaplaceno
  5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být zaplaceno
  6. datum a místo vystavení směnky
  7. podpis výstavce – dlužníka

Pokud by chyběla kterákoliv z těchto náležitostí, nebo některá z nich nebyla zapsána přesně tak, jak vyžaduje zákon, mohla by být směnka napadena pro formální nedostatky. Z pohledu zákona by se pak mohlo jednat například o smlouvu o půjčce či úvěru, o dlužní úpis nebo jiný právní dokument a vymáhání dlužné částky by bylo mnohem obtížnější.